Milé maminky, milí tatínkové, také vás vaše dítko neustále prosí o chlupaté zvířátko? Svatosvatě slibuje, že se o něj bude starat, krmit, venčit, uklízet po něm až do skonání světa? Stále jste neoblomní a říkáte na tento dětský nápad striktní NE nebo vás už vaše ratolest natolik nahlodala, že jste již začali o něčem takovém uvažovat? Čtěte dále.

První zvířátko

Dítě „školkového“- předškolního věku se nejčastěji začíná zajímat i o jiné obyvatele našich lidských domovů a dvorků (než jen o mamku, taťku, prarodiče a sourozence), tedy o domácí zvířata. Fascinace zvířaty je někdy opravdu silná a dítěti přestane stačit si hrát pouze se zvířátky plyšovými. Odolat smutným dětským očím, které prosí a slibují je velmi těžká záležitost. Nejedno dítko si hned napíše Ježíškovi rovnou o Komisaře Rexe nebo Černého hřebce. Rodič však má odpovědnost nejen vůči svému dítěti, ale i vůči jeho zvířecímu kamarádovi. Německý ovčák nebo vznešený arabský kůň však není nejlepší volba pro pětiletého caparta, který ještě s žádnými zvířaty nemá potřebné zkušenosti. Navíc, ani vlastnímu dítěti v takto mladém věku nelze svěřit jakékoli zvíře bez značného pravidelného dohlížení a především sponzoringu veškerých výdajů jako jsou ubytování zvířete, jeho krmení, veterinární péče atd. Víte, že pes může žít i více než patnáct let a kůň více než třicet? A co teprve kolik krmiva takový koníček denně spořádá, natož kolik toho spořádá za celý život? Co když onemocní? Kdo ty výdaje bude platit? Samozřejmě, že dítě ne. Od toho jste tu vy, rodiče. Zvíře potřebuje plnohodnotnou péči po celý život a navíc pokud se dítě nadobro přestane starat o své zvířátko, jste jakožto rodiče povinni se o zvíře postarat sami.

Volba prvního zvířete pro dítě je samozřejmě na každém rodiči. V každém případě je vhodné začít s něčím menším, se zvířetem, které dítě dobře fyzicky zvládne a které se snadno přizpůsobuje lidem, chodu domácnosti a divokému dítku. Vhodnými kandidáty bývají oblíbení králíci, morčata, křečci, křečíci, pískomilové, osmáci, myšky či potkani. Při výběru konkrétního druhu je však třeba myslet nejen na své vlastní preference, co se komu líbí, ale i na potřeby daného druhu zvířete – jeho nároky na ubytovací prostor, vybavení ubikace, krmivo, společnost vlastního druhu, průměrnou dobu života, časová náročnost samotné každodenní péče o zvíře apod. To všechno a ještě mnohem víc je třeba uvážit, předem si nastudovat potřebné informace a dle svých možností zvíře vybírat.

dagmarnovkov10614145_10201552954424173_1190276386005039704_n (300x225)

Potkan, dítě a harmonické soužití aneb, co je třeba mít na paměti

Jako první zvíře pro dítko je velmi vhodný i potkánek. Potkani jsou milí, inteligentní, snadno se ochočí, hravě se naučí kdejaké zábavné kousky a většinou přímo vyhledávají lidskou společnost. S dětmi vycházejí povětšinou velmi dobře. V prvé řadě ale musíte naučit vaše dítko s potkánkem zacházet. Jak potkánka správně zvedat a manipulovat s ním (tahat potkánka za ocásek nebo mu strkat prstíčky do očíček není zrovna nejlepší nápad), jak a čím potkánka nakrmit (rozhodně ne čokoládovou tyčinkou ani indiánem z cukrárny), jak reagovat, když se potkánek poleká a utíká se schovat pod křeslo (určitě ne začít hystericky ječet a divoce šoupat křeslem sem a tam) a tak dále.

Další nespornou výhodou je to, že nemusíte mít maštal, zahradu ani kdovíjak velký byt, potkaní klec se vejde i do jednopokojového bytu. Potkana nemusíte venčit jako psa a vůbec má potkan mnoho dalších drobných výhod oproti větším a náročnějším mazlíčkům.

Pokud chcete pro své dítko dobrého potkaního mazlíčka, pořiďte své ratolesti rovnou dva potkánky. Péče o dva potkany se zas o moc neliší od péče o jednoho, stejně tak vhodná velikost klece. Proto pokud vaše dítě žadoní rovnou o dva potkánky, dejte na radu chovatele a své dítko v tomto případě poslechněte. Potkánci u vás pak budou spokojení a vaše rodina s nimi. Nedbejte zcestných rad prodavačů ve zverimexu, kdy vám budou tvrdit, že dva potkaní kluci se nesnesou a že je vhodné chovat potkany pouze jednotlivě nebo samce a samičku dohromady. Nedbejte varování, že dva potkánci se nikdy dobře neochočí a nepřilnou k člověku tolik jako jedináček. Naopak! Potkaní kluci taktéž potřebují společnost a měl by to být rovněž potkaní sameček. Pro samičku se zase sluší potkaní kamarádka. Stejné pohlaví obou potkánků vám zaručí, že nebudete muset co chvíli řešit, kam s nechtěným vrhem. Navíc samička, která je permanentně se samečkem, každé dva měsíce vrhne a zanedlouho zemře vyčerpáním. A že několik potkánků společně se nikdy dobře neochočí je naprostá hloupost, mnoho chovatelů včetně mně může toto tvrzení hravě vyvrátit.

Máte-li menší děti, zhruba mladší deseti let, je vhodné pořídit si potkánky jen jednoho pohlaví, tedy buď jen samce nebo jen samičky. A to z prostého důvodu. Dvě oddělené skupiny (skupina samic a skupina samců) přichází v úvahu teprve tehdy, kdy si je schopno dítě plně uvědomit co se stane, když se pustí samec k samičce. Příklad ze života: Moje známá má tři potkaní samičky a dva potkaní samce a pětiletého syna, který je do potkánků blázen a s nadšením se o ně stará. Jednoho dne si klučík vzal z klece samců potkaního samečka k pomazlení a když ho vracel zpět, vrátil ho do špatné klece…tedy k samičkám. Stačilo pár hodin, než dospělá panička zjistila, co je špatně. Avšak jako na potvoru se samec činil a všechny tři samičky po třech týdnech porodily mláďata. Rázem bylo v domě o 40 potkanů víc. V případě dvou potkaních skupin opačného pohlaví v kombinaci s mladším dítkem se toto může stát.

Zverimex rozhodně není místo, kde byste měli pořídit svému dítku jeho první potkánky. Potkani ve zverimexu jsou chovaní hlavně jako krmivo pro jiná zvířata a nikdo si nedal tu práci je alespoň trochu ochočit. Potkani ze zverimexu ze začátku často koušou a zběsile utíkají, protože lidi neznají a bojí se jich, nezřídka mají zkušenost se špatným zacházením. Takové vyděšené zvířátko není pro dítě zrovna nejlepší první mazlíček. Navíc zverimexoví potkani bývají často nemocní a napadení parazity. V případě koupi samičky si nemálo lidí domů přinese balíček s překvapením. Dobrá volba je chovatelská stanice, kde dostanete potkánky zvyklé na člověka, nekousavé, vymazlené a zdravé a v případě mláďat samičího pohlaví stoprocentně bez outěžku.

Dítě a potkani bývají po seznámení výbornými kamarády. Nejenže se dítko zabaví hrou s potkánky, vymyslí spoustu lumpáren a legrácek. Dítě si péčí o potkany osvojí, jak se zvířátky správně zacházet a postarat se, aby měli vše, co potřebují. Tím se dítě učí odpovědnosti vůči ostatním a to je velice výchovné. Potkani dají vašemu dítku mnoho užitečného pro život a vy si ověříte, zda zájem o zvíře ze strany vašeho dítěte záhy neupadne v zapomnění. Pokud ne, jste nesmírně šťastným rodičem. A kdyby přece jen vaše dítě potkani omrzeli, dožívají se 2 – 3 let a nemusíte tedy dalších 10 let živit zvíře, které se pořizovalo „jen kvůli“ dítěti.

Pro úplnost přikládám pár fotek od rodiny Pavelkových.

Vojťa_a_Cipča (252x300)Ládík_a_Oskar_-_jako_dvojčata (300x225)

 

Autor textu: Markéta Strejčková, chs Od Pekelného Strážce (http://www.odpekelnehostrazce.webnode.cz/)
Korekce: Markéta Čacká, chs Utahraptor (http://www.utahraptor.cz/)